Beltine s Bratrstvem keltů

1. května 2006 v 23:05 | Zahrada |  Zážitky a dojmy
Dlouho připravovaná pohanská svatba provedená přímo na festivalu keltské kultury Beltine pořádaném Bratrstvem keltů se odehrála o posledním víkendu v Lipnici nad Sázavou. Sokol s Villonou se stali mužem a ženou přímo v magickém kruhu za účasti všech svých přátel. Kolo roku se pootočilo a přichází nové období. Léto je před námi a příroda nabývá na síle. Přejme v duchu novomanželům vše dobré a kéž se čeští pohani a čarodějové brzy opět shledají v tak hojném počtu!


Musím říct, že akci, kde by se nás sjelo tolik najednou ještě nepamatuju. Program letošního festivalu Beltine, ve kterém kromě "naší" pohanské svatby figurovaly známé kapely jako např. Asonance, Irish Dew, Dick O'Brass, M.E.Z. nás lidí okolo čarodějnictví a akcí BMWC přilákal něco přes třicet a celková návštěva mohla být okolo tisíce lidí. Akce to byla skutečně velmi zdařilá a přes vysokou organizační náročnost jsem si ji nesmírně užil.

Začněme ale od začátku. Handfasting team (s výjimkou Elijaha) byl na místě už v sobotu. Mělo to hned dvě výhody. Především jsme si dali záležet, abychom si pro pohanskou svatbu vybrali to nejvhodnější místo a byli na místě ze všech pořadatelů jako první. Celou věc jsme brali už od samého počátku velice vážně, neboť jsme věděli, že právě kvůli svatbě se na Beltine přijedou podívat i televizní štáby. Snažili jsme se nepodcenit byť jen jediný detail a volbu místa jsme považovali pro dobrý začátek za zcela klíčovou. Nakonec jsme vybrali prostřední část palouku nalevo od hlavního pódia, na kterou bylo pěkně vidět z hlediště. Zvolený prostor nakonec pěkně zapadl mezi stánky keltských řemesel včetně pěkné prezentace sdružení Keltoi a stan s huculskými koňmi. Díky tomu, že byl kruh nakonec takto sevřený, měl výsledný obřad tu správně zahuštěnou atmosféru a prostorové podmínky předem vyloučili větší srocení davu. Nad oltářem se také symbolicky tyčily dvě vzrostlé břízy a musím říct, že z těch nemnoha koutů lipnického amfiteátru jsme si nemohli vybrat lépe a časový předstih se v důsledku více než vyplatil.

Druhou výhodou (pro mě) sobotního příjezdu bylo, že jsme mohli ve složení Zahrada, Baraka, Berkana a TPM podniknout dobrodružnou vycházku na nedalekou freetekno akci, která se konala pod pirátskou vlajkou na skryté mýtině vedle kamenolomu asi dva kilometry od Lipnice. K poslechu a tanci v půmetrové vrstvě bahna hrály v rytmu jungle a ragga systémy Aphrika, Gardenzitty, Spektro, Riddimkorps, Rotor a Z.m.e.tek. Party jsme našli pouze podle tichého dunění zdáli, které jsme s Barakou spolehlivě identifikovali jako technařské sound systémy. Na místě jsme si vypili jedno pivo, na hodinu a půl se zaposlouchali do hudby a obdivovali největší vodní dýmku, kterou jsme kdy viděli a vydali se na strastiplnou pouť zpět lesními bažinami, tmou a bez baterky.

Nedělní ráno bylo ospalé a lenivé. Nikomu se nám nechtělo z postele a jak dopoledne ubíhalo, nastěhovali jsme se na naší ubytovně do pokoje k Sokolovi a Villoně a nesmírně jsme se bavili sledováním české filmové adaptace románu Kosmonosy. Další asi hodinu a půl (krátce po poledni) jsem se ujal role taxikáře a ze Světlé nad Sázavou jsem přivezl několik čarodějnických výprav, mezi nimiž nechyběla ani důležitá dvojice Elijah a Draha. Okolo amfiteátru to začínalo houstnout a my jsme potkávali čím dál více známých tváří, až se konečně (téměř) celá sestava sešla v hospodě Na Vrškách. Sokol, Villona, Baraka, Elijah, Berkana, Zahrada, Eurik, Joanna, Skoll, Eolin, Cody, Martínek, Týnka, Roman, Lekshey, Joe, Pú, Una, Telchar, Cornelius a další a další. Později jsme potkali taky Mab, Naru, Carny, Lawentu, Leonoru, Orubi, Gargamela a ostatní známé lidi. Můj celkový dojem z účasti je ten, že tam museli být snad VŠICHNI, které jsme kdy na BMWC viděli a ještě spousta dalších.

Cestou z hospody ještě stihli udělat svatebčané rozhovor na hradbách pro ČT2 a hned po té jsme vyrazili zpět na ubytovnu pro pláště a jiné rituálně oděvy a pomůcky. Když jsme dorazili na místo, všude už byla spousta lidí, stánků a prazvláštních věcí. Od té doby jsme nepřetržitě střežili rituální prostor a střídali se v přípravách či tancovačce pod hlavním pódiem. Keltské a irské hudební skupiny mám rád až na výjimky asi všechny podobně - jsou prostě fajn a příjemné. Nicméně po příjezdu do amfiteátru a vstupu do kruhu se mé vzpomínky mění v rozmazanou šmouhu, neboť veškerá má pozornost byla upnutá na náš prostor a udržení jeho hranic. Tu a tam jsem prohodil pár slov se známými lidmi, které jsem dlouho neviděl a bylo příjemné se po dlouhé době setkat například s lidmi z Brna nebo z Jihlavy.
Jožka TPM mezi tím s bubeníky nacvičoval speciálně zvolený tzv. měsíční rytmus. Rád bych mu hned na tomto místě poděkoval za moc hezký doprovod a zorganizování celého bubenického orchestru. Během večera jsme také postupně a pomalu chystali prostor. Tu a tam jsme nekompromisně vyhodili lidi, kteří si dělali z živlových oltářů jídelní stoly nebo akrobatické pomůcky nebo jsme na poslední chvíli zabránili krádeži živlových světel a podobně. Udržení síly a hranic mě stálo celovečerní úsilí, ale vyplatilo se! Postupně se nám dařilo rituální prostor budovat a během toho všeho ještě udělat pár rozhovorů na téma pohanství, příroda, svatba atd. pro ČT 2 a Primu. Přesně v půl druhé jsme stáli v prázdném kruhu ohraničeném bílou hranicí. Oltář byl kompletně přichystán, živlová světla plála ke hvězdám a byly zažehnuty pochodně. Za hranicí kruhu byli vlastně téměř všichni naši pohanští přátelé a známí a k tomu všemu ještě čtyři televzní štáby (ČT2, Prima, Nova a ORF), které si rituál natáčely.


Po krátkém úvodním proslovu zazvonila kněžka Baraka na zvon a okolní svět mi jakoby někam zmizel. Občas jsem za hranicí kruhu rozeznal tváře a bedlivě jsem sledoval všechny pochodně a případné rušivé energie. Vše probíhalo od začátku hladce. Každý z nás, kdo byl přítomen v kruhu dal svatebnímu obřadu celou svou duši. Přestože bylo okolo nás několik stovek lidí a sposusta televizních kamer, obřad měl obrovskou sílu a váhu. Jako v kterémkoliv jiném našem obřadu jsme nevnímali nic jiného než záměr naší práce a já jsem si někde v nitru skutečně sáhnul na obrovského týmového ducha, který náš handfasting měl a který má především o. s. ŘEČ, které je hybatelem posledních několika akcí včetně této svatby. Cítil jsem kolem sebe Baraku, Elijaha, Berkanu, Sokola a Villonu a věděl jsem, že každý dává rituálu to nejlepší ze sebe, co má.
Obřad vrcholil polibkem, během kterého propuklo obecenstvo v obrovský jásot. Lidé byli nadšení, dojatí, rozjaření, byli s námi a byli šťastní i za dvojici novomanželů. Výskalo se, tleskalo a křičelo a síla kruhu byla najednou téměř hmatatelná. Obřad pokračoval požehnáními ze světových stran, rituálem koláčů a vína a na samý závěr opustili svatebčané kruh tradičním způsobem jako na každé úpořádné čarodějnické svatbě - mohutným skokem přes koště. V tu chvíli vypuklo v publiku dokonalé šílenství, hluk a potlesk a každý chtěl být u Sokolíků hned jako první a co nejdřív, aby jim mohl popřát. Byly to nádherné okamžiky, které nejednoho z nás pohnuly k slzám. Spousta objímání a hezkých přání od lidí, které jsme znali, ale i od mnoha jiných návštěvníků, které jsme viděli poprvé. Úplně spontánně jsme se pak všichni, kdo jsme tam byli (především BMWC sestava) pochytali za ruce a tančili v kruhu prozpěvujíce naše oblíbené pohanské popěvky a smáli jsme se a byli strašně moc rádi, že jsme spolu a že se svatba tak hezky podařila.

Když rozruch okolo našeho rituálního prostoru konečně utichl, sklidili jsme si všechny rituální pomůcky a vypili si spolu několik sklenek lahodného piva, odebrali jsme se na kutě (tedy... někteří to táhli až do rána) unavení, ale šťastní a spokojení.

Ráno bylo moc hezké a pro mě představovalo konec organizace a práce a začátek čiré a odpovědností nezředěné zábavy! Nad hradem Lipnice vyšlo slunce a k tancovačkám nám hráli Irish Dew a vynikající maďarští M.E.Z. BMWC komando zabralo široký prostor nalevo od hlavního pódia a všichni jsme tancovali společně v kruhu. Vymýšleli jsme během tancování neskutečné a nejneuvěřitelnější vylomeniny od házení PET lahvemi, až po tradiční skotské tance, skákání přes vysokou hromadu oděvů a batohů uprostřed kruhu či sóla v párech nebo trojicích. Ohromě jsem se při dopoledním programu odreagoval a krásně si ještě užil radovánky a tancovačky s přáteli.
(c) 2006, Autor: ZajiCzech / 2 fotky staženy z webu Bratrstva keltů. Děkuji za ně. Baraka
Tím bych asi zakončil výčet svých osobních dojmů. Beltine byl pro mě (a zdaleka nejen pro mě) nesmírně vyčerpávající zatěžkávací zkouškou, ze které jsem si však odnesl skvělý pocit, spoustu hezkých zážitků a krásných vzpomínek. Díky, Řeči, že jsme tak skvělá parta, díky všem BMWC bukanýrům, všem ostatním dobrým pohanům, kteří tam byli s námi, pořadatelům, kapelám a také Bratrstvu keltů, s nímž jsme celou tuto záležitost uspořádali.








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gargamel Gargamel | E-mail | 2. května 2006 v 9:44 | Reagovat

.. jako bych byl stále ještě tam :o)

díky všem za Vás :o)

2 Baraka Baraka | E-mail | Web | 2. května 2006 v 11:30 | Reagovat

Co dodat..Celá akce byla výborná a když teď vidím hlavní oltář a živly kolem..běhá mi mráz po zádech...

3 Nara Nara | 2. května 2006 v 14:31 | Reagovat

..neustále mi v uších zní hudba výborných M.E.Z.. a přede očima tančí skvělí přátelé...

4 Eolin Eolin | 2. května 2006 v 14:47 | Reagovat

K tomu už asi není co dodat. Už se těším na další akci s vámi se všemi..

5 Baraka Baraka | E-mail | Web | 2. května 2006 v 16:00 | Reagovat

Eolin, budeš mít nějaké fotky?? Prosím, pošli něco, my jsme úplně večer zapomněli fotit!

6 Orubi Orubi | 2. května 2006 v 19:23 | Reagovat

mám šok...já jsem tam taky:-))

7 Eolin Eolin | E-mail | Web | 3. května 2006 v 7:36 | Reagovat

Fotky? No, asi Tě zklamu Barako. Já jsem taky tak nějak zapomněla fotit. Pár jich sice je, ale nic moc. Každopádně i těch pár dodám :-)

8 elijah elijah | 3. května 2006 v 11:13 | Reagovat

Jé, pár foteček by měla mít Amálka, my jsme s Drahouškem stihli jen pár, ale ty určitě dodáme. Ty jo, ta pohádka jako by pořád ještě neskončila...:)

9 Baraka Baraka | E-mail | Web | 3. května 2006 v 11:29 | Reagovat

Kdepak Elijahu, to je "neverending witchie story"...:)

10 Eolin Eolin | E-mail | Web | 3. května 2006 v 13:16 | Reagovat

Tohle je vážně nebezpečná závislost...

11 Ještěrka Ještěrka | E-mail | 3. května 2006 v 13:21 | Reagovat

Měli jste to skvěle provedený, moc se mi to líbilo, nevím jak to kdo vnímal, ale co se mě týče, ten kruh měl obrovskou sílu a bylo fakt působivý. Novomanželům hodně štěstí:))

12 Baraka Baraka | E-mail | Web | 3. května 2006 v 15:08 | Reagovat

Děkujeme!

13 Firefox Firefox | E-mail | 3. května 2006 v 20:32 | Reagovat

Měl bych jednu otázku přímo na Zahradu: Ve svém článku uvádíš, že jsi se snažil kruh ochránit od proniknutí energie zvenčí. Chtěl jem se zeptat, jestli se o to během rituálu někdo pokoušel a do kruhu zvenčí pronikl.

14 Zahrada Zahrada | E-mail | Web | 4. května 2006 v 8:22 | Reagovat

Během rituálu jsem žádný takový pokus nezaznamenal. A jakmile byl kruh vytyčen, přestal jsem se o to starat, neboť právě proto se kruh dělá. :-))

15 Zahrada Zahrada | E-mail | Web | 4. května 2006 v 8:24 | Reagovat

...chci říct - vytyčuje se rituálním zpúsobem, abys to nemusel řešit a věděl, že do kruhu se nedostane nic, než to, co tam ty sám pozveš.

16 Eolin Eolin | E-mail | Web | 5. května 2006 v 7:42 | Reagovat

Koukám, že sem přibyli 2 nové fotky - pěkné.

17 Troi Troi | E-mail | Web | 12. května 2006 v 11:50 | Reagovat

...a já tam nebyl :C

Nevíte, kdy se to vysílalo v TV? NEbo nemáte to někdo. Zajímalo by mě jak to komentovali.

18 Nox Nox | E-mail | 18. května 2006 v 21:26 | Reagovat

moc zaujimave.Skoda ze som na tuto action nemohol prist.

19 Aoífa Aoífa | 16. června 2006 v 15:05 | Reagovat

I když je už měsíc daleko, co proběhl Beltine, tak neustále jsem myšlenkami tam... Ten rituál byl moc pěkně zpracován.Přeji jim mnoho štěstí!

20 Honza Honza | E-mail | 16. června 2008 v 15:17 | Reagovat

Oživovat pohanské rituály ? Proč ? Jaké síly stojí za touto resuscitací sil, které jsou již dávno mrtvé a překonané?

Keltové přijali křesťanství díky svatému Patrikovi spontánně.  Docela se jim zalíbilo, přijali ho bez problémů, a když byla v roce 431 na koncilu v Efessu schválena Panna Maria jako svatá matka boží, stala se novou Velkou matkou irských Keltů. Nechcete toto vidět a ignorujete z nejasných důvodů historická fakta? Křesťanství překonalo pohanské pověry a rituály a úctě k přírodě dalo jiný rozměr. přírodním živlům se křesťané přestali klanět. Mají je stále v úctě, ale hold dávají nikoliv samotným živlům, ale jejich Tvůrci - Bohu. A to je rozdíl. Snaha oživit pohanské kulty je marným bojem proti křesťantví a je předem odsouzena k zániku. ve snaze oživit tyto rituály a pověry nevidím krok správným směrem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.